miniReportík z třetího závodu ZAL v roce 2019:

(společné s JALkou)

Akce: 23.ročník Velká cena Cyklo-Macner Strakonice
Typ: časovka jednotlivců na 20,3km a cca 222 :o) nastoupaných metrů

Aneb jak příjemně strávit, omyl, zabít celý víkendový den při pouhopouhém cca půlhodinovém*) „mučení“ těla :o|

*) Ti méně „šťastní“ o něco déle, Ti lepší o pár minutek méně

Počasí: nakonec poměrně slunečné s minimem mraků, konečně, teplota kolem 20°C (takže pro někoho ~letní :o), vítr fouká od jihovýchodu, takže udělá druhou půlku těžší, aby jsme neměli radost, že to je celkově z kopce :o(

Trať: Jako poslední roky: Kopečkovitá, zvlněná, v první půlce se celkově stoupá a po otočce, překvapivě(!), se zase celkově klesá. :o) Povrch se od loni trošku zlepšíl, ale „fungl voňafka“ to teda není.
Po startu z Hubenova do miniďolíku nabrat rychlost do prvního kopečku, potom minibrdečky, táhlejší stoupání, „tobogán“ v Třebohosticích, utahující stoupáníčko, jakoby rovinka otevřená, obtočka kolem rybníku, stoupání povolovací, průjezd Bratronicemi, zhoupnutí a utahující stoupání k nejvyššímu bodu tratě (+ ~90m), mini sjezdík k otočce na návsi v Záboří a nyní v opačném gardu, takže nejdřív na brdek do protivětru, sjezd, kde to nechtělo jet, vyhoupnout se do Bratronic, rozjet dolů, nesmotat se v zatáčkách nad rybníkem, vyhoupnout se na „stoupající rovinku“ s protivětrem :o|, dolů lesíkem, vyhoupnout tobogán a nevyrazit si zuby na boulích, sjezdík jako s brzdícím padákem, brdík,

„vanička“ a poslední dva, ne tři(?) brdečky, přehoupnout se v protivětru na sjezdík a už jen brdík na morál s tím protivětrem, kterej tady před cílem fakt byl čert dlužen a už kousíček k cíli za zastávce. Ufff.

Příprava: Máme na místě zase stan, díky posezení s občerstvením se ale do něj ale nedá schovat do stínu celé auto, asi malá velikost stanu.

Průběh: Radši jsme si projeli trať a nějakou tou rozjížděcí sekvencí. Startuje se v minutovém intervalu, zahajuje ve 13:00 Kuba „Kubikula“ V., nikoho nemůže předjet, maximálně tůristy, mno možná ty co se na trati rozjíždějí.

Potom ten zbytek, celkem 98 „kousků“, dle pořadí při registraci. Nejhorší je jak si rozvrhnout síly a hlavně někde „nevytuhnout“.

Výsledky: Někteří naši, Ti „lepší“, obsadili bednu a to jmenovitě: v kategorii A první Honza Š. (Šubi), v B třetí Martin V. (Wody), v C „naše veličenstvo, hlava pomazaná, samotný předseda týmu a celého ZALu, velectěný“ (chci nějaký bonus, jo nové kolo mi bude stačit :o) Kamil A. (2. čas celkově), v F druhý Jirka Š., jen v ZALu: v D. třetí Pavel K., v E třetí Pepa Š.
Celkový vítěz s nejlepším časem byl Kuba „Kubikula“ V., s časem 28:01, o 3s horším než loni nejlepší čas našeho „veličenstva atd.“ předsedy. Překvapivě byl nespokojen s wattovým výkonem. Tsss. GRATULUJEME!
A my ostatní hold musíme víc trénovat, takže šup, šup! Venku je teďka hezky, takže hybaj na kolo.

Závěrem: Občerstveníčkem zde byla zdejší klasika v podobě klobásy s hořčicí a chlebem. A Ti co museli něco zařizovat, jako stan, plachtu a bednu, tak měli ten výlet ještě o něco delší.