miniReportík z čtvrtého závodu ZAL v roce 2019 – Stříbro

Akce: Velká cena PENZIONU ŠTYBAR STŘÍBRO – SILVER RACE 2019
Typ: hromadný, společný na ~69km (z toho cca 5km zpomalených, zaváděcích) a ~1.000 nastoupaných metrů

Aneb jak zdánlivě rovinatý profil se může vyklubat v poměrně kopcovitý ;o)

Počasí: nakonec nečekaně slunečno a relativně teplo, teplota kolem 20°C, znatelný vítr od jihozápadozápadu nebo tak nějak, takže první část proti a zbytek s větrem v zádech

Trať: novinka, Stříbro -> Přimda ze dvou stran tam a zpět. Takže kopeček, zvlněná, rovinatá a kopcovitá a zpátky. Rozhodující stoupání je v prostřední části na Přimdu, po 1. táhlý kopec s cca 200m převýšení a maximálním sklonem 12%, z druhé strany ve formě „trojkopce“. Cíl byl ve stoupání do Stříbra, kousek za spojením stoupacích pruhů.

Příprava: Týmový stan opět na místě, spolu s „ředitelskými vozidly“ posloužily pro zázemí.

Průběh: Po uvítacím projevu jsme se v počtu skoro 70 kusů vydali na trať z areálu od bývalých kasáren(?), za „skejtparkem“, možná o 3 minutky dříve než stanovil plán, maličkost. První část přes brdeček za Stříbrem, sjezd a výjezd směr rozhodující stoupání na Přimdu, tedy nějakých 5km jsme jeli pospolu brzděni zaváděcím vozidlem. Těžko hodnotit, ale rozhodně někteří s vyššími ráfky (myšleno >5cm, na předním kole) a slabším úchopem řidítek již měli problémy ve sjezdu při cca 60km/h s protivětrem cca 20km/h, takže při relativních 80km/h už to dokáže řádně s kolem „zacvičit“ – „pajtlující“ se řidítka a vlastně celý cyklista jsou minimálně silně nepříjemné. Po letmém odstartování po snížení sklonu silnice se již tempo z výletního změnilo na svižné. Právě znatelný protivítr zajistil strategickou loterii, kdy nebylo zřejmé, zda se vyplatí „uniknout“. Pokusů o únik bylo několik, ale žádný neměl delšího trvání a zásadní vliv na vývoj. Před nájezdem na rovinku k Boru se do popředí přesunula skupinka žluto-bílých, aby po stočení doprava na bočním větru přišel první vážný útok, který rozdělil peloton do min. 3 skupin, které se ovšem za Borem opět spojily a takto se dojelo k 1. rozhodujícímu stoupání dne na Přimdu. Začal souboj momentální výkonnosti resp. poměrů Watty na kila a zásadní dělení pelotonu, kdy vrchol stoupání přejela skupinka asi 25 „kousků“ následovaná „korálky“ s již marnou snahou zvrátit tento stav ve zvlněném sjezdu. Druhý výjezd na Přimdu od jihu je záludně nepříjemný, protože je rozdělen na tři části, kdy se v součtu nastoupají skoro dvojnásobné metry. Vrchol podruhé překonala (nejspíše neb neviděno) opět značná skupina a uháněla směrem k cíli, z ní odpadnuvší měli zásadní problém, zda si také dávat a uhájit svůj náskok a nebo taktizovat a nechat se pohltit případnou spolupracující skupinkou, těžká volba. Dojezd k cíli tak již díky větru do zad byl relativně snazší, ale to „relativně snazší“ je zde na místě, protože tato část jen trvala kratší dobu, ale možná byla výkonově náročnější. Úspěch ve finiši na cílovou čáru byl správnou kombinací mezi množstvím ušetřených sil, umístěním ve skupině a správném načasováním nástupu.

Výsledky: bedna ZAL: v kategorii A první Honzík Š. (Šubi), v B třetí Martin V. (Wody), v C 2. Kamil A., v D 1. Pavel K., v F 1. Pavel P. (Miki) a 2. Jirka Š.
A my ostatní zas můžeme pokračovat v intenzivním(!) tréninku těla (a hlavy) a aktivní regeneraci.

Závěrem: Občerstvení bylo opět zajištěno: banán, sladká oplatka, k pití ionťák či kafíčko jistě přišly vhod a Ti co si to dávali, tak jistě neohrnuli nos nad „sekačkou“ v housce. :o)