miniReportík z osmého závodu ZAL v roce 2019 – Konstantinky

Akce: MISTROVSTVÍ ZAL 2019 – Velká cena Konstantinovy Lázně.
Typ: hromadný, okruhový, po balících / divizích na ~79km a ~1.050 nastoupaných metrů pro mladší do 40 let a ~57km a ~750m pro ty starší (nad 40 let)

Aneb přes velbloudy do cíle. :o|

Počasí: proměnlivé: oblačné, deštivé, oblačné, polojasné, oblačné, deštivé, oblačné, atd., větrno: SZ vítr, teplota se pohybovala kolem 20°C (15 – 22)

Trať: Zdejší „velký“ okruh: Po startu do mírného stoupáníčka k lesíku, sjezdíček, na křižvatce před Poloučany ostře vlevo do mikrobrdečku a na zde poměrně obvyklý protivítr, táhlé, mírné, klikaté klesání a potom stoupání k Bezdružicím, kde je začátek sjezdíkem a prvním utahovacím brdkem (~35m), doleva do propojky s mírným klesáním směr Čeliv, Kokašice a šup do druhého brdku (~30m) kolem letiště kde nyní bohužel čerstvě a řádně vyštěrkováno. Přes vrchol povolujícího stoupání a nejvyššího místa okruhu do mírného sjezdu a na cca 3,6km o 100m níže do nejnižšího místa okruhu. Přes brdeček příjezd do Kokašic, kde na křižovatce nečekaně opět doleva, na voňafku a houpavým mírně stoupajícím profilem k cíli přes přejezd zabezpečený PZZ (přejezdovým zabezpečovacím zařízením, v tomto případě a nevím zda bohužel či bohudík jen semaforem / světly, vlaky zde již pokomplexní opravě mostu přes vodní nádrž Hracholusky zase jezdí), příjezd k cíli je alejí do „ďolíčku“, přes minibrdeček doleva do mikroďolíčku a do mírného táhlejšího stoupání přes dva dlážděné a poměrně nepříjemné zpomalovací prahy, druhý je asi 50m před cílovou čárou. :o|

Zdejší specifika: regulovčíci v hojném počtu, veřejný závod na jedno kolo před hlavním závodem, protivítr, postupně a pomalu se zlepšující povrch trati, přejezd a ty dva hrby před cílovým prostorem a samozřejmě sladké lázeňské dobrůtky pro oceněné na bedně. :o)

Příprava: Týmový stan na místě postavený v „centru“ u místa registrace / vyhlášení výsledků. Projetí okruhu a týmová diskuze nad tím jak to pojmout.

Průběh: Poměrně hojná účast. Už se mi to zřejmě nezdá, ale startujeme opravdu o nějakou tu minutku dříve. Jako první teda ti mladší z nás za zaváděcím autem a po chvíli, která měla být 5-ti minutová zbytek, tedat ti nad 40let a něžné a hezčí pohlaví. Hned na začátek nás poškádlilo počasí deštíkem, takže nezbylo nic z naděje, že to bude na suchu. První kolo tedy na mokru a díky tomu i trochu chladněji. Cákalo to, ale vydržet se to dalo. V B1 se druhé kolo jelo zjevně velmi svižně a to průměrkou skoro 39km/h k čemuž zjevně přispělo „vyletění“ druhého bezdružického brdku skoro třicítkou v průměru! A tak následovalo očekávané a tedy postupné odpadávání slabších kousků. Přesto do posledního kola najížděla na čele poměrně početná skupinka, kde naše týmové barvy reprezentoval již jen Wody proti obrovské přesile žlutozelených. Na protivětru skupinka poměrně spolupracovala a postupně se závodníci protáčeli na čele, brdky se již jely rozumnějším tempem, před cílem přišel pokus o sólo nástup „krásně“ sjetý a ztrestaný na cílové „rovince“ (uvozovky nutné!). U starších byl průběh následující: ještě před startem zkropení mírňoučkým deštíkem, rozhodně chladivým, start a po krátké chvíli již poměrně svižné tempo. Na mokru tedy „divně“ fungující ráfkové brzdy, přesněji moc nebrzdící, přesněji brzdící zpožděně. Za první otočkou u Poloučan již došlo k rozdělení pelotonu a následně již docházelo k dalším postupným redukcím počtu účastníků v jednotlivých skupinkách. Trocha nervozity v zadní části prvního balíku za Novou Vsí / před Bezdružicemi. Malý dopravní „zmatek“ za Kokašicemi před přejezdem, ale nakonec naštěstí bez zásadního vlivu. V druhém kole jsme na čele na témže místě provětrali peloton z čehož nakonec vyplynul původně nechtěný sólo únik Richarda, který ale neměl šanci na úspěch, ale během těch cca 5km dal možnost ušetřit síly týmovým kolegům. V jednom dalším kole jsme zaznamenali další, ale ještě více epizodnější sólo únik ve sjezdu. Zkoušeli jsme různé možnosti jak rozhodnout závod nebo jej alespoň udělat pro ostatní težším, což se maličko projevilo před posledním dvojbrdkem, kde jsme se zbavili „nebezpečného“ soupeře, ale i tak se k cíli blížila početná skupinka na čele a bylo zřejmé, že se nejspíše rozhodne až v cílovém prostoru. Nicméně asi km před cílem zkusil náš Pepa R. (CHosé) nástup, který řádně provětral a natáhl balík, ideální spurtérskou pozici jsme měli obsazenou, ale asi jsme udělali chybičku, protože přišlo zmírnění tempa, trocha přimotání o kolo dojetivších a tak byla na minibrdečku před cílem skupinka zase kompaktní. V nervydrásajícím finále měl nejmenší trpělivot Richard a zkusil nástup, který se až v místě druhého „hrbu“ změnil ve zklamání při předjetí soupeřem Jirkou V. a 2 roky stará historie se zopakovala. Ach jo. :o(

Výsledky: Bedna ZAL: v kategorii Z druhá Ida K., v B druhý Martin V. (Wody), v C podobně 2. Richard a 3. Kamil (předseda), v D 3. Pavel K., v E 3. Pepa Š., v F 1. Pavel P. (Miki) a 2. Jirka Š.
Sesadit Jirku V. z trůnu bude obtížné, osobně vyzkoušeno ruční sundání z bedny, kdy se na nejvyšším stupni „držel jako klíště“. :o)

Závěrem: Občerstvení bylo opět zajištěno volbou mezi sladkým, „vodním“ a nebo „klobásovým“. :o)