miniReportík z druhého závodu ZAL v roce 2019:

Akce: Velká cena OU Kramolín – KRAMOLÍNSKÉ PEKLO + Memoriál Františka Albla
Typ: společný hromadný závod kopcovitý na cca 67km a cca 1.300m nastoupaných metrů

Aneb tentokráte PEKLO, ale fakt PEKLO se vším všudy s testem odolnosti, dělička „cyklozrna“ od „cykloplev“ :o|

Počasí: zamračené slibující déšť, teplota nad 10°C – ta ale zjevně nevydrží takto „vysoko“, trochu fouká od západu, odkud se blíží nebezpečně vyhlížející srážkové mraky, které vidíme na odrazech z meteoradarů a nevíme, zda nás zastihnou nebo to „stihnem“, převládá pesimismus :o(

Trať: Dost kopcovitá, rovinek poskrovnu, pokud vůbec nějaká, povrch rozličný = asfaltová všehochuť. Startuje se pod Kramolínským kopcem, ten se zdolává po nezrovna, mno dost špatné cestě, kterou ještě loni „vylepšili“ po zabudování kanalizace pod povrch o další nerovnosti a díry a drncáky a grrrrrr, stoupání proměnlivého charakteru, nepříjemné, utahující a na cílové čáře za / nad vsí již ale voňafka, menší sklon, vrchol, mini sjezdík, brdek, zvlnění, sjezdík, „vracecí odbočka“, dolů, esíčko, vlnka, kopeček, odbočka, sjezdík po horším, nájezd na voňafku kolem výmolu, vlnka, sjezd sebevrahů s neprůhlednou zatáčkou doprava, brdík, brdek, příjezd do Kramolína, utáhnutá vračečka a začátek hnusu, do kopečka, drncavý sjezdík, brdeček, sjezdík pro blázny, promotávačka mezi baráky pro magory, kopeček, mikrosjezdík, kopeček, vracečka doleva, voňafka na vítr a do tahu přes brdečky. Kramolínský jsou snaživý, vymetli, jen jedno místečko nechali, naštěstí maličké a jelo se po něm rovně. Křižovatky a další místa „obšancovaná“ regulovčíky. Díky.

Příprava: Je docela až neuvěřitelné, co „naši lidi“ zajistili: týmový stan vybavený občerstveníčkem, posezeníčkem, to tam nikdo neměl!

Průběh: Po nezbytných projevech hlavního organizátora a pana rozhodčího se šlo na věc. Bohužel dorazili „rychlé mladé pušky“ a tak naše představy o kontrole závodu vzaly velmi rychle za své, tohle jsme režírovat fakt nemohli. První kopec se nejel volňoučce, jak jsme měli vysněné a tak již během stoupání a zvláště kolem jeho vrcholu začala řádná selekce. Bohužel „mladé pušky“ měli dost munice a tak nešetřili a útočili a balík je honil a to bolelo, zvláště na jeho chvostu. Potěší, že máme mezi sebou mladou naději Honzu Š. a ten se „cyklopřestřelky“ nebojí. Ve třetím kole došlo ke zrychlení a dosažení „rekordu okruhu“ (na „Šťávě“ má nyní KOM Honza Š). Takže se odpadalo z balíku, zas se do něj snažilo se vrátit zpátky a tak neustále dokola. A tak jsme tam blbli až počasí po 1 hodině a 40 minutách řeklo čau, je potřeba Vás zchladit a začalo pršet a ne málo, slušnej ceďák, potůčky po silnici, teplota razantně klesla až někam ke 4°C a to už bylo fakt jen pro otrlé jedince – cykloblázny. Nikdo se tomu dešťovému nadělení nevyhnul. Tahle závodní cyklo sezóna začala fakt „divně“.

Závěrem: „Klepání kosy“ po projetí cílem už začíná být otravné. Mít sebou suché a teplé věci zas nezbytné. Zajištěné bylo občerstvení ve formě „mafínků“ a gulášku (mj. chutného). Vyhlášení bohužel provázely nějaké nepřesnosti, tak bude dobré si výsledky řádně pohlídat.

A také se sluší poděkovat všem co dali ruku k dílu a aktivně se na této „akci“ podíleli: VELKÉ DÍKY! Gratulace „bednistům“ a i všem účastníkům.